Kurzy jógy

 

    Vnímali jsme v té době „politické normalizace“ a bezvýchodné prázdnoty, že jóga je řešením pro lidi, kteří jsou ochotni pro sebe (i druhé) něco dělat. Zaměřovali jsme se - na rozdíl od skupin v republice, které hlavně lákalo „tajemno“, na hathajógu, na cvičení se zřetelnějšími aplikacemi do zdravotnictví a podpory duševního zdraví. Volili jsme ásány a postupy jógy, které neodrazovaly indisponované a posilovaly vědomí i méně šikovných („já to dokážu“).

            Rozdíl: Ne uzavřené skupiny něco tajemného provozující, ale otevřené hnutí  „tlačící se“ do tělovýchovy, škol, podniků, institucí... Otevřenost byla metodou, jak pomáhat.

 

            * začalo to pravidelným cvičením ve skupinách  (kouzlo aktivit a sdružování stejných vibrací),

            * vyšším stupněm byly týdenní kurzy - bylo možné vkládat osvětu teorií, V tuzemsku i u moře.

            * zaměření na skupiny indisponovaných (astmatici Ládi Doležela, pohybové potíže, skleroza multipl...),

            * cvičení s  řídícími pracovníky, kteří mohli poznané přenášet dál (na studenty, zaměstnance...)

 

Záv: Kromě shora zmíněných cvičení jsme rozšiřovali aktivity pod zástavou „zdravotních cvičení jógy“ do institucí a podniků s tím, že každý účastník po návratu bude ovlivňovat další... Vzpomenu jen nejvýznamnější: UJEP, GF, MND, zdravotnictví, i tělovýchova...

 

                        Následující žertovné glosy ale sdělí víc, než encyklopedický výčet...

 

Příběh 0): V podniku Geofyzika jsme m.j. cvičili skupiny 2x týdně ráno, před zahájením pracovní doby. O opravdovém, neformálním zájmu svědčí, že lidé nastoupili v 6h ke cvičení a před 7h ranní jsme ukončili, seběhli do přízemí k píchačkám - a odešli na pracoviště...

 

Příběh 1): Psycholog Libor Míček nabídl rektorátu UJEP, že na výjezdním zasedání funkcionářů rektorátu a fakult uspořádáme program pro psychosomaticky přetížené pracovníky.

         Já jsem zajistil a zorganizoval pětidenní pobyt v hotelu Dukla ve Vyškově. Kupodivu - přijela široká akademická obec, pozitivně naladěná a byl to až na jednu večerní schůzi „náš kurz“ ... Cvičil jsem já, přednášel Libor Míček. Překvapilo nás, jak se „papaláši“ z fakult zapojili a jak se snažili cvičit i prožívat.  Přidám jednu   Veselou příhodu z natáčení“:

            Jeden „Vysoký rektorátní činitel“ měl z přepracování silné poruchy spánku. Nebyl po léta schopen bez prášků usnout - nepokojná mysl byla stále aktivní..... Po několika ásánách jsme vkládali jako metodu relaxace Schultzův autogenní tréning. „..paže je těžká...“ a pan profesor propadl do hlasitého spánku... Všichni se ukázněně tiše  usmívali, ....při aktivačních cvicích se „jeho magnificence“ radostně probrala - a chválil metodu i účinky.  Od té doby jsme nacházeli u funkcionářů rektorátu i fakult vždy vstřícnost a pomoc při šíření jógových cvičení...

 

Příběh 2): Většiny cvičení v GF se aktivně zúčastňoval podnikový ředitel, podporoval a doporučoval je. Na jeho popud jsme pořádali podnikové porady mimo Brno a jejich hlavní náplní bylo „cvičení jako regenerace sil“.  Další „Veselá příhoda...“:

Do GF přijel na inspekční návštěvu ministr - předseda ČGÚ, Dr. Pravda. V soukromí se zajímal o naše cvičení a ředitel mně k debatě zavolal.  Nevěřícně: „...a Jaroslave, ty to taky cvičíš?“ Po přitakání Jaroslava pohecoval: „A neříkej, že se i postavíš na hlavu...“ Ředitel-Jaroslav si mlčky sundal sako a polobotky, povolil kravatu, klekl na koberec... a jeho už ne štíhlá, ale stále pevná postava se vznesla do krásné širšásány. Předsedovi Pravdovi „spadla brada...“

 

Příběh 3): Spřízněný podnik MND Hodonín požádal o naše cvičení a přednášky pro své lidi. Nejprve pro vedoucí pracovníky vedení podniku v Čeložnici, pak opakovaně v Radějově, to už zvali na „rekondici“ i terénní pracovníky, vedoucí od vrtaček a těžných naftových zařízení. Byli jsme rozpačití - co takoví „ufachčení“ tvrdí chlapi, co se v sezóně živí pivem a klobásou, žijí v maringotkách, co  budou s námi na těch dekách dělat??? - Mýlili jsme se velice. Dokázali lépe cvičit a dýchat a relaxovat, než „neurotičtí inkousti“ z PŘ. Nejraději měli varianty makarásán, páteřních cvičení, kdy jim trochu „křuplo v zádech“ - a byli jsme až dojati jejich „dětskou upřímností“...

 

Příběh 4): Na ten neuvěřitelně šílený nápad přišel Dr.Mirek Krejčíř, který s námi cvičil a spolupracoval už od dob Skorotic. Přesvědčil Dr. Luxe z vedení KÚNZ Ostrava (který to financoval) - a uspořádali jsme týdenní kurz rekondičních metod pro ředitele a kádrováky (a j.) OÚNZ severomoravského kraje, v Šilhéřovicích. Byli jsme z lékařského a politického složení poněkud nervózní, ale opět, jako u „tvrdých naftařů“ jsme se nestačili divit přeměnám osobností těch „komisních lékařů“ po ulehnutí na deku... Cvičili a prožívali a přijímali naše vedení velice dobře.... Škoda - nemáme obrázky...

 

Příběh 5): Na rekondiční pobyt v Rožnově který pořádala Geofyzika, pozval podnikový ředitel spolupracovníky z Prahy. Všechno probíhalo pěkně a ředitel před hosty vyslovil uznání Janě, jak pěkně vede cvičení. „Ale i když jste Jano důchodkyně, občas byste mohla v podniku pomoci a nějaká koruna k důchodu...“ - naznačil vstřícnost. Bylo to milé. Tehdy jsme byli uchýleně posedlí „správnou výživou“ a Jana v tom duchu na kurzu řídila jídelníček. Netušila, že ředitel u personálu objednal na večeři pro své hosty speciálně upravená uzená kolena. Jana zrušila u provozního výjimky a nařídila všem čočku s vejci..... Tak se Jana nestala externí pracovnicí Geofyziky.

 

Příběhy další): ...- bylo by jich velice mnoho. Postupně se selekce podle podniků přestala dodržovat a jen někdo kurz pořádal (financoval) a z jiných institucí se přidávali další zájemci (ze Zbrojovky, Královopolské, První brněnské...) Dodnes jsou někteří s námi v kontaktu, jako Ing. Hlavica, MUDr. Kadlčáková... a mnozí nás stále podporují „z věčných lovišť...“

 

            Snad tyto letmé vzpomínky sdělily víc o rozvíjení jógových cvičení, než  přesné definice a výčet...

 

Obrázky:https://ad-gratis-zeli-2.webnode.cz/davne-zacatky/kurzy-jogy/